Hrob mé sestry
|
Věra Vébrová
|
9.2.2026
Kniha mě zaujala vlastně vším. Názvem, obálkou i anotací. A nezklamala ani obsahem.
Začátek knihy se odvíjí velmi pozvolna a překvapilo mě, že je hlavní hrdinka vlastně všetečný pozorovatel a ne vedoucí případu, jak bývá u detektivních knih zvykem. A to mě moc bavilo, jak tančila na hraně toho, co může a co si jako detektiv nemůže v cizím vyšetřování dovolit.
Celkově považuji Tracy za dost rozumnou hlavní postavu, která mi byla sympatická hlavně svým smyslem pro spravedlnost, i když tím dost znevažovala nejen svou pozici jakožto pozůstalé, ale i pracovní náplň.
V příběhu mi navíc přišla romantická linka, nějak jsem to jiskření necítila a tak mi tyto scény přišly toporné a bez emocí. Bez nich by to vyšlo úplně stejně, ne-li lépe, protože laskavosti mohou dělat i přátelé.
I když nejsem velký fanoušek hudebního podkresu v audioknihách, uznávám, že někdy dokáže při poslechu pomoct s orientací a vylepšit atmosféru. A zrovna u této knihy by nějaký zvuk mohl pomoci při rozeznávání minulosti a přítomnosti. Uznávám ale, že ani autor si moc s rozlišováním práci nedal, jelikož v rámci jedné kapitoly přecházel tam a zpět bez nějakého označení.
I přes výše zmíněné drobnosti jsem si knihu neskutečně užila a přesvědčila se, že pro skvělou atmosféru není třeba jedna šokující informace za druhou. Stačí si šikovně pohrát s náznaky, použít věty, které se dají vysvětlit dvojím způsobem a tak vás pak ani nenapadne, jaký spád nabere závěr. Nechala jsem se totálně nachytat, v duchu obvinila skoro každého z města a pravý viník se mi tiše pochechtával přímo před obličejem. Takže doporučuji a opakuji: PERFEKTNÍ.